Vědci zkoumají ledové měsíce i autonomní AI

Do vědy v Praze proudí desítky miliard korun. Odborníci zkoumají měsíce vzdálených planet i budoucnost elektromobility.

PRAHA Co se skrývá v našem oblečení, proč může umělá inteligence zápasit s tykáním a vykáním nebo jak odborníci sledují vodu v krajině? Také to pomáhají odhalit badatelé z vědeckých center v hlavním městě, do kterých podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2025 mířilo necelých 66 miliard korun. To nejzajímavější z práce badatelů si zájemci mohou od příštího pondělí prohlédnout a „osahat“ v rámci Týdne Akademie věd ČR (AV ČR).

„Za každým výzkumem jsou konkrétní lidé, jejich nápady, otázky a nadšení pro to, co dělají,“ uvedla Soňa Ehlerová, členka Akademické rady a předsedkyně Rady pro akademická média a popularizaci AV ČR.
Hlavní město má v této oblasti v rámci Česka výjimečné postavení. „Růst výdajů na výzkum a vývoj se v Česku promítl i do mírného navýšení jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Ten meziročně vzrostl na 1,85 procenta. V Evropské unii jako celku se tento poměr v posledních letech pohyboval okolo 2,3 procenta HDP,“ sdělil Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Do výdajů na vědu a výzkum v Praze šlo v roce 2025 podle ČSÚ

65,8 miliardy korun, v celé České republice pak 158,8 miliardy. Na druhé příčce za hlavním městem skončil Jihomoravský kraj s výdaji 28,6 miliardy korun a třetí byl Středočeský kraj s 19 miliardami korun. Peníze směřovaly hlavně z podnikové sféry, veřejných prostředků a evropských zdrojů.

Výzkum ledových měsíců

Tři stovky akcí ve špičkových centrech vědy a výzkumu představí od pondělí 2. listopadu jednotlivá pracoviště AV ČR nejen v Praze. Pro veřejnost to znamená jedinečnou možnost podívat se za strohá čísla a udělat si představu o tom, v jakých podmínkách se odehrává věda a výzkum. „Festival letos poprvé slavnostně odstartuje přímo ve vědeckém areálu na Spořilově,“ zve Eliška Zvolánková, mluvčí AV ČR.

Vědci budou návštěvníkům například ukazovat, co se děje s odebranými geologickými vzorky, jak vznikají životní strategie orchidejí nebo jak šachy vydávají svědectví o své době. Akademici také přiblíží své projekty spojené s průzkumem vesmíru.

Podílejí se totiž na řadě významných mezinárodních programů. Třeba na misi Evropské kosmické agentury (ESA) k Enceladu, ledovému měsíci Saturnu. Skrývá tento měsíc podmínky pro život? Oceán pod jeho ledovým povrchem se projevuje gejzíry, které chrlí materiál vysoko do vesmíru. Odhalila je už sonda Cassini, její přístroje ale nedokázaly složení zachycených částic prozkoumat dostatečně podrobně.

Odpověď přinese HANKA, hmotnostní spektrometr z laboratoří Heyrovského ústavu AV ČR (HÚ).

„Vypadá jako čtyři kostky postavené na sobě, každá má rozměr deset krát deset centimetrů,“ popsala přístroj Michaela Malečková z Oddělení kosmické techniky a chemie HEÚ AV ČR. Výpravu ESA  s českou účastí experti plánují okolo roku 2040.

Podmínky k životu by mohla skrývat i Europa, měsíc Jupiteru. Na plánované výpravě k tomuto měsíci se mají podílet také odborníci z HEÚ, kteří vyvinuli unikátní přístroj SELINA. Zařízení dokáže analyzovat nanočástice včetně mikrometeoritů i velmi těžké molekuly. „SELINA je rozměrově malý, ale mnohem výkonnější pomocník než kterýkoli z jeho konkurentů na světě. Jde o průlom v průzkumu ledových světů ve Sluneční soustavě,“ vysvětlil Ján Žabka, chemický fyzik HEÚ.

Od chytré formule k městům

Autonomní vozidla, elektromobilita, umělá inteligence či technologie pro chytrá města. Tak vypadá budoucnost mobility v projektech vědců Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL), dalšího ze špičkových vědeckých a výzkumných center hlavního města.

To nejzajímavější ze záměrů jejich pedagogů a studentů bylo před pár dny k vidění na Dnech chytré mobility na Výstavišti. „Budoucnost mobility nevzniká v jedné disciplíně. Potřebujete špičkové senzory, AI, automatické řízení, komunikaci i energetiku. A právě toto spojení dokážeme na FEL nabídnout,“ vysvětlil Petr Páta, děkan FEL.

Škola vyvinula také monopost EFORCE Prague Formula, který je schopný pilotované i plně autonomní jízdy. Zároveň slouží jako platforma pro praktický vývoj technologií elektromobility, automatického řízení a autonomních systémů.